Num 27 | CzeCSP | STEP | I předstoupily dcery Selofchada, syna Chefera, syna Gileáda, syna Makíra, syna Manasesa, z čeledi Manasesa, syna Josefova. Toto jsou jména jeho dcer: Machla, Nóa, Chogla, Milka a Tirsa.

Numbers 27

Dědičné právo dcer

1 I předstoupily dcery Selofchada, ^{▼▼26,33; 36,2; 1Pa 7,15} syna Chefera, syna Gileáda, syna Makíra, syna Manasesa, z čeledi Manasesa, syna Josefova. Toto jsou jména jeho dcer: Machla, Nóa, Chogla, Milka a Tirsa. ^{▼▼Joz 17,3} 2 Postavily se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Mojžíše, ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před kněze Eleazara, ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před předáky ^{▼▼31,13; 32,2} a celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání a řekly: 3 Náš otec zemřel v pustině, ale nebyl v pospolitosti, která se smluvila proti Hospodinu, v pospolitosti Kórachově, ^{▼▼16,1—2} nýbrž zemřel za svůj hřích. ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}Neměl však syny. 4 ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč by mělo být vynecháno jméno našeho otce z jeho čeledi proto, že neměl syna? Dej nám vlastnictví mezi bratry našeho otce!

5 Mojžíš přinesl jejich právní ^{▼▼h.: soud; 2S 15,4; Jb 13,18} záležitost ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodina. ^{▼▼Ex 18,19} 6 A Hospodin řekl Mojžíšovi: 7 Selofchadovy dcery promluvily správně. ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Rozhodně jim ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dej dědičné vlastnictví mezi bratry jejich otce, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}převeď na ně dědictví jejich otce. 8 A k synům Izraele ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}promluv ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}takto: Jestliže ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někdo zemře a nemá syna, převedete jeho dědictví na jeho dceru. 9 Pokud neměl dceru, dáte jeho dědictví jeho bratrům. 10 Pokud neměl bratry, dáte jeho dědictví bratrům jeho otce. 11 A pokud neměl jeho otec bratry, dáte jeho dědictví jeho nejbližšímu příbuznému ^{▼▼h.: jeho masa} z jeho čeledi; dostane ho do vlastnictví. Toto bude právním ustanovením pro syny Izraele, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

12 Hospodin řekl Mojžíšovi: Vystup ^{▼▼//Dt 32,49nn} do tohoto pohoří Abarím ^{▼▼33,47; Jr 22,20p} a podívej se na zemi, kterou jsem dal synům Izraele. 13 Až se na ni podíváš, také ty budeš připojen ^{▼▼31,2; Gn 49,33p} ke svému lidu, tak jako byl připojen tvůj bratr Áron, ^▼▼20,24 14 protože jste se vzepřeli mému ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}příkazu v pustině Sinu, ^▼▼13,21p při sváru pospolitosti a nedosvědčili jste moji svatost pomocí vod před jejich očima. Toto jsou vody sváru v Kádeši v pustině Sinu.

15 Mojžíš promluvil k Hospodinu: 16 Ať Hospodin, Bůh duchů ^▼▼16,22 celého ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tvorstva, ustanoví nad pospolitostí muže, 17 který by ^{▼▼Dt 31,2; 1S 18,13; 2S 5,2; 2Pa 1,10} vycházel ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před nimi a vcházel a který by je vyváděl a přiváděl. Ať není Hospodinova pospolitost jako ovce, které nemají pastýře. ^{▼▼1Kr 22,17; Ez 34,5; Mt 9,36} 18 Hospodin řekl Mojžíšovi: Vezmi si Jozua, syna Núnova, ^{▼▼11,28!; 32,12; 34,17; Dt 1,38; 31,23} muže, v němž je duch, ^{▼▼n.: Duch} a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vlož na něj ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku. ^{▼▼Dt 34,9} 19 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Postav ho ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před kněze Eleazara a ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před celou pospolitost a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}ustanov ^{▼▼Dt 31,14} ho před jejich očima. ^{▼▼Dt 3,28} 20 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Vlož na něj ze své důstojnosti, ^{▼▼1Pa 29,25; Za 6,13} aby ho ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}poslouchala ^{▼▼Joz 1,16} celá pospolitost synů Izraele. 21 Postaví se ovšem ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před kněze Eleazara a ten se pro něj bude ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem doptávat ^{▼▼Joz 9,14; Sd 1,1; 1S 14,37!; Iz 30,2; ::Ez 21,26} na rozhodnutí pomocí urím. ^{▼▼Ex 28,30!} Na jeho ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}příkaz budou vycházet a na jeho ^{▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499}příkaz budou vcházet, on i všichni synové Izraele s ním, celá pospolitost. 22 Mojžíš udělal tak, jak mu Hospodin přikázal. Vzal Jozua, postavil ho ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před kněze Eleazara a ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před celou pospolitost, 23 vložil na něj ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruce a ustanovil ho, jak promluvil Hospodin ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím Mojžíše. ^▼▼4,37p